Do klubu obvykle chodím za trošku tvrdší muzikou. Pokud bych měl být konkrétnější, je to primárně rock, stejně jako punk. Rád ale udělám výjimku a vyrazím na něco, co je i pro mě neobvyklé. Jelikož klub nedaleko mého bydliště je označován jako multižánrový, často se zde konají skutečně velmi různorodé akce. A jedna z posledních byla spojena se zajímavými písničkáři. A na ty jsem vyrazil, jelikož jsem si nemohl nechat ujít zajímavé vystoupení dvou v podstatě ikonických hvězd tohoto žánru.

Xavier Baumaxa

Velmi známá osoba Litvínova, stejně jako velmi známá osoba zajímavého a hlavně moderního folku. Bratry Nedvědy a nikoho jim podobného rozhodně nečekejte. Nejenom zajímavá a přesná hra na kytaru, ale hlavně velmi vtipné, ale i poučné a vcelku zajímavé a rozhodně ne jednoduché texty. To je koktejl, který tento písničkář dokáže umíchat svým posluchačům. Musím se přiznat, že ačkoliv to nebyl můj první koncert tohoto interpreta, musím říci, že to byl jeden z těch nejzajímavějších, které jsem zažil. A to už celkem jasně vypovídá o tom, že jsem zklamán zcela určitě nebyl. V podstatě právě naopak.

písničkář v klubu XINDL X

Xindl X

Tohoto zpěváka jistě není nutné nijak výrazně představovat, jelikož dnes můžeme říci, že patří mezi mainstream. Jeho hudba hraje v rádiích, najdeme ji v hitparádách a jeho samotného na největších hudebních festivalech. I to byl důvod, proč jsem se lehce obával, ale zbytečně. Koncert v menším klubu byl spojený spíše se zajímavou a méně známou tvorbou. To možná někteří televizní a internetoví fanoušci oplakali, ale já jsem byl nadmíru spokojený. Hudební úroveň i zde dosáhla svého vrcholu.

Vydařený večer

Co mohu říci na závěr? Rozhodně to, že jsem byl přinejmenším nadšený. A to z toho důvodu, že jsem si mohl poslechnout skutečně zajímavou hudbu, kterou sice často neposlouchám, ale nevadí mi. Oba dva hudebníci předvedli, že ve hře na kytaru, v textech, ale i v navazování kontaktu s publikem rozhodně patří mezi špičku, která umí pobavit i potěšit. Je dobré vědět, že i pro mnohé alternativnější hudba má své příznivce a že člověk s kytarou rozhodně nemusí být imitací táborového vedoucího, hrajícího okolo plápolajícího ohně.

I když mám raději originály, přece jenom nemám tolik příležitostí, abych mohl vyrazit na koncert některé z mých oblíbených kapel osobně. I proto často vezmu zavděk různými revivaly. Ne snad proto, že bych byl jejich velkým fanouškem, ale spíše proto, že si budu moci poslechnout hudbu od svých oblíbených interpretů. A proto jsem nedávno zamířil do oblíbeného klubu na revival fest.

Revival fest

Návštěvnost nízká

Co mě poměrně negativně překvapilo, to byla velmi nízká návštěvnost. I když vstupné nebylo nijak přemrštěné a slíbený byl poměrně zajímavý program, lidé nepřišli. Bohužel se to lehce podepsalo na negativní atmosféře v klubu, jelikož řada kapel hrála pro poloprázdný parket, což je samotné určitě také nebavilo. Na druhou stranu ukázali, že jsou skutečnými profesionály, což jsem při poslechu ocenil. Vyzdvihnout rozhodně musím revival kapely Nightwish, která se svou zpěvačkou rozhodně splnila mé očekávání. Rozhodně také potěšil revival skupiny AC/DC, který byl povedený jak po hudební, tak z choreografické stránce. V tomto ohledu jistě nelitoval žádný návštěvník.

Ne všechny kapely zvládly svou úlohu na jedničku

Bohužel, ne každá kapela ukázala, že hrát skladby skutečně významných světových kapel dokáže zvládnout. Dokonalým příkladem byl revival kapely Queen, stejně jako revival Iron Maiden. V obou případech musím říci, že jsem se za hudebníky chvílemi i styděl. V rámci obou vystoupení jsem raději odešel, jelikož po hudební stránce vystoupení opravdu nestála za nic. Možná jako by to návštěvníci tušili a z toho důvodu možná také sami nepřišli. To se ale nikdy nedozvím.

Zábavovka na závěr

Po klasických koncertech mě celkem zajímavě nadchl konec akce, který byl věnován spíše zábavové kapele. Ta měla v repertoáru řadu rockových pecek nejenom tuzemských, ale také zahraničních kapel. Samotný večer tak v podstatě příjemně ukončila, jelikož nabídla zajímavou tečku za dobrou, ale i špatnou hudební produkcí. A i když skutečným kapelám se revival nevyrovná skutečně nikdy, za sebe musím objektivně říci, že když se sejde parta dobrých přátel a milovníků rockové hudby ze světových pódií, rozhodně nebude zklamána. Tolik alespoň k mým pocitům z celého večera, které rozhodně nebyly tak špatné, jak možná z některých pasáží mé recenze vypadá.

Jak jistě víte, sám jsem velkým milovníkem různých kulturních událostí. Mezi ty patří i poslech hudby. Jelikož sám mám jeden svůj oblíbený klik nedaleko svého bydliště, rozhodl jsem se ho o víkendu navštívit. Jedná se o klub Bunkr, kde byl v plánu rockový koncert několika místních kapel. Musím říci, že tento styl huby mám rád a velmi často dávám příležitost novým kapelám, které si mohu poslechnout. A tento večer jsem rozhodně neudělal chybu.

Vše začalo poměrně svižně

Rocková hudba může mít celou řadu různých podob a tak je více než jasné, že ty mohou být měkčí a lyričtější, stejně jako tvrdší a rychlejší. To co se událo tento sobotní víkend, se dá zařadit spíše do druhé kategorie, což výrazně oceňuji. Svižná muzika, několik poměrně zajímavých a vtipných textů, stejně jako dobrý hlas hlavního zpěváka, stejně jako druhého kytaristy. I když to zpočátku vypadalo, že kapela bude mít pod podiem prázdno, během prvních písní poznali kvalitu produkce i jiní a vyrazili přímo na přímý poslech.

víkendový rockový koncert

 

Kytarová sóla zaujala

Druhá kapela byla ze zcela jiného soudku. I když byl jejich styl pomalejší, nemohu říci, že se mi nelíbil. Právě naopak. Oproti předchozí rychlosti, která často lehce sklouzávala k punku a metalu jsem se zde dočkal celé řady zajímavých a někdy i zbytečně dlouhých sól na elektrickou kytaru. Díky naprosté přesnosti samotného kytaristy však musím říci, že ani zde jsem nebyl zklamaný. Naopak jsem byl více než nadšený.

Zábava až do rána

Zcela mě však odrovnala poslední kapela, která ukázala, že jí hudba skutečně baví. Jelikož zábava byla poměrně uvolněná a nikomu se nechtělo jít domů, znamenalo to jednu jedinou věc. Hudbu jsem poslouchal velmi dlouho, jelikož hudebníci byli doslova neúnavní. Svůj koncert rozhodně protáhli na více než dvě hodiny. Za mě velké plus, jelikož je to často mnohem lepší, než často různorodá hudba z jukeboxu. A jelikož se jednalo o sympatickou a již trochu starší partičku, působila skutečně tak, že ji hudba dokáže bavit a tento zájem dokázala předat i svému publiku. Na další podobnou akci se přirozeně velmi těším, jelikož rockové hudby není nikdy dost

punkový festivalI když raději poslouchám rock, ani na punk jsem nezanevřel a do nedalekého klubu jsem se svými přáteli vyrazil na dlouho ohlašovaný punkový večírek. Plakáty lákaly na celkem 5 kapel, takže mělo být o zábavu postaráno. Jako první se na pódium postavili spíše mladší lokální party punkerů. V hudbě, zpěvu i textech měly určité mezery, ale za pár let jistě budou o dost výše. I když hudební úroveň nebyla výrazná, nedá se říci, že bych byl nespokojen. Mladé kapely by měly dostat šanci.

Následovala známá jména punkové scény

Jako třetí se na pódium postavila kapela NVÚ, která jasně ukázala, proč je tuzemskou legendou. Frontman Štěpán Málek opět ukázal dokonalou show, která nenechala nikoho na pochybách, že právě tato skupina právem patří mezi jednu z nejznámějších na české punkové scéně. A to i přesto, že v nedávných dobách došlo k poměrně výrazné obměně samotných členů kapely.

Hned po této kapele nastoupila druhé v podstatě legenda tuzemské punkové scény. A to kapela E!E, která již hraje také nějaké to desetiletí. I když několik méně známých a tedy hlavně nových písní proběhlo, většinou se kapela věnovala svému staršímu a pro mě také známějšímu repertoáru. A to jsem přijal s radostí, jelikož jsem si řekl, že večer velmi dobře graduje. Koncert této kapely trval skoro celou hodinu, což rozhodně nebylo na škodu. Bylo zajímavé pozorovat, jak skvělou atmosféru nasávají mladí, ale i starší návštěvníci v sále.

Vrchol večera nezklamal

Tím byla kapela SPS. Jak jistě sami tušíte, jednalo se opravdu o výkvět tuzemské punkové scény. I tito hudební matadoři se svým výrazným frontmanem nezklamali nikoho z návštěvníků v klubu. Kromě notoricky známých starších písní padlo i několik novějších kousků. Ty se hudebně ukázaly jako velmi povedené kousky a tak jsem neodolal a po koncertě si zašel koupit nové album. Obecně tedy celý večer hodnotím více než pozitivně, jelikož musím říci, že i když je populární hudba na vzestupu, klasika v podobě punku stále dokáže nabídnout nejenom dobrou hudbu, ale také přitáhnout řadu posluchačů. Klub byl totiž poměrně plný, což se ne na každé akci stává. Doufám, že bude opakování